Zpráva z vycházky

V sobotu 25.10. jsme se vydali na vycházku k prameni Vrtěžířského potoka. Provázela nás RNDr. Denisa Němejcová, odbornice na hydrobiologii z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM v Brně. Sešlo se 16 odhodlaných turistů.

Ještě než jsme se vydali proti proudu Vrtěžířského potoka, prozkoumali jsme drobné obyvateli v řece Svratce. Objevili jsme chrostíky, pošvatky, jepice, blešivce, střechatky, nítěnky a brouky v různých formách vývoje. Na základě nalezených živočichů jsme pomocí tabulky ohodnotili čistotu Svratky stupněm 1-2 (čistá voda).

Pak jsme pokračovali k rybníku Olešnička, kde jsme sledovali rozdíly ve výskytu drobných vodních živočichů v tekoucích a stojatých vodách. Nalezli jsme zde i malého ráčka, který zřejmě v nějakém souboji přišel o klepeto.

Následovala cesta údolím Vrtěžířského potoka. Snažili jsme se poctivě kopírovat jeho tok tak, aby nám nic neuniklo. 

Zjistili jsme, že potok je v dolní části regulovaný, na jeho toku jsou vytvořené protipovodňové hrázky. Jak jsme se dozvěděli od účastnice vycházky, pracovnice Úřadu městyse Štěpánov nad Svratkou, paní Jurkové, proběhla po výstavbě hrází povodeň, která prověřila funkčnost hrází. Zároveň jsme se ale dozvěděli, že hráze - přestože nebrání v migraci rybám, nejsou příliš vhodné pro drobné živočichy. Pro některé tvoří "tunel" nepřekonatelnou překážku.

Dále jsme se dozvěděli, že potok  slouží k chovu malých pstruhů - čímž je však snižována je druhová pestrost. Mohli jsme také sledovat úroveń znečištění potoka (v přilehlých obytných domech a chatách není kanalizace). V potoce byla pěna a také jsme byli upozorněni na růst rostlin, které vyžadují vody s dostatkem dusíku a fosforu (eutrofizace - okřehek, kopřiva,..).

Od soutoku s Lázovským potokem jsme pokračovali proti směru potoka. Cesta vedla různými typy biotopů - vystřídala se krásná pohodlná cesta dobře průchodným lesem, nepropustná houština, bažina s rameny potoka (ostrůvky) i louka, přes níž se neregulovaný potok  statečně prokousával.  V horní části toku potok vytvořil malý kaňon. Překvapení nás čekalo na konci cesty, kde byl pramen sveden skruží do obdélníkové nádrže, jejíž smysl se nám nepodařilo odhalit. Pod nádrží, oddělen cestou byl malý rybníček. Zajímavé bylo opět sledovat střet názorů vyplývající z odlišného zaměření jednotlivých účastníků (odpor hydrobioložky, která vidí problémy vzniklé  likvidací mokřadu a změnou teplotních podmínek toku, a pochopení místních, kteří preferují obhospodaření pozemku, zajištění pevnosti cesty atd.) 

Na zpáteční cestě nás čekaly krásné výhledy na Vrtěžíř a směrem k údolí Svratky. 

Cestu jsme zaznamenávali do slepé mapy, kterou jsme nejprve museli zorientovat podle buzoly. Hledali jsme přítoky a vyznačovali důležitá místa naší cesty (totem,..).  Vyhledali jsme poklady pomocí GPS, naučili se odhadnout výšku stromu pomocí dřevorubeckého kříže, obvod stromu pomocí vlastních paží, hledali tok pod cestou pomocí virgule, zkoumali živočichy v dalších částech toku, zahráli si na straky i hru s poznáváním lesníchživočichů...Celou cestu jsme fotili obrázky do fotografické soutěže.

I přes jednu odřenou patu se výlet vydařil a účastníci se již zajímali o další.